"Jsou to pro mě obrovské zkušenosti a hrozně si to tady užívám"

Už třetím rokem má Vojta Hedbávný pod svým vedením brankáře celé mládeže HK LEV Slaný. K tomu zvládá cestovat po světě a sbírat nové zkušenosti pro svůj profesní rozvoj. Jak se Vojtovi líbí v jeho rodném klubu jako trenérovi, jaká je jeho práce s brankáři, a co od něj můžeme čekat v další sezóně? To vše se dočtete v našem rozhovoru.

Vojto, vrátil ses ze své druhé cesty po USA. Jaký přínos pro tebe kempy na západě měly a v čem to bylo jiné oproti loňskému roku? 

Celkově jsem byl na třech kempech. V New Jersey, Minnesotě a v Clevelandu. Přínos kempů v USA mohu hodnotit jen pozitivně, a to jak z hlediska organizace tréninků a kempů, tak v podávání zpětné vazby brankařům, výběru vhodných cvičení dle věkové kategorie, vytváření pozitivního vztahu k hokeji a sportu jako takovému, v práci s mentální stránkou brankáře a celkově ve vytváření optimálního prostředí pro rozvoj brankářů. Samozřejmě jsem neustále mluvil anglicky, bydlel jsem u trenérů, tudíž se angličtina stala mým způsobem domluvy po celou dobu mého pobytu ve Státech, takže i v tom cítím značný pokrok. Po prvním týdnu jsem dokonce začal přemýšlet anglicky (smích).

Oproti loňskému roku jsem měl více prostoru pro vedení cvičení jak na ledě, tak na suchu, za což jsem ohromně vděčný. Minulý rok jsem byl spíše pozorovatel, letos jsem byl už více trenér. Vedl jsem skupiny 25 brankářů na suchu, což byla celkem slušná výzva. Poté jsem měl vždy cvičení na ledě, kde jsem si mohl vymyslet své vlastní „drilly“. Dokonce jsem měl to štěstí trénovat společně se Stevenem Thompsonem - vedoucí rozvoje brankářů pro celé USA a trenér brankařů národního týmu USA. Stevena jsem nejdříve pozoroval jak vede cvičení a snažil jsem od něj převzít co nejvíce. Potom Steve pozoroval mě a následně mi podal zpětnou vazbu. Řekl mi, co bylo dobré, a co je potřeba zlepšit, všechny tyto zkušenosti jsou k nezaplacení! Dále oproti loňsku jsem měl možnost pracovat téměr se všemi věkovými kategoriemi, se kterými pracuji tady u nás. V New Jersey jsem pracoval s brankáři 8-13 let, v Minnesotě s brankáři 14-17 let a v Clevelandu s brankáři 18-23 let. Další změna byla také v tom, že jsem nebyl na hotelu, ale bydlel jsem právě u trenérů, tudíž téma trénování brankářů bylo neustále na talíři (smích). Strašně mě bavilo neustále diskutovat o tom jak trénovat, kde se dál vzdělávat apod. 

Ze všech kempů jsem si odnesl skvělé poznatky a jsem moc rád, že jsem se jich mohl účastnit. Neustále zůstávám v kontaktu se všemi trenéry, kteří jsou špičkou ve svém oboru a pracují s brankáři z NHL, AHL, NCAA a dalších nejvyšších lig v Severní Americe. S trenéry rozebírám jaké cvičení dělat s jakou věkovou kategorii, jak k nim přistupovat a tak dále. 

Největší díky patří Markovi Valencicovi, našemu vedoucímu úseku mládeže v HK Lev Slaný, který mě propojil s vedoucími jednotlivých kempů v USA. Díky Marko! 

Jaký je podle tebe největší rozdíl v práci s brankáři za oceánem a u nás? 

Největší rozdíl, dle mého názoru, je v práci s mentální a psychickou stránkou brankářů. Již od brzkého věku se trenéři zajímají, jak se brankáři cítí, snaží se s nimi rozebírat problémy a řešit je. To si myslím, že tady v Česku trochu chybí. Soustředíme se hrozně na drilování, výkon a zlepšování (což je super), ale občas zapomínáme, že to dítě v bráně je furt jen dítě a někdy ho něco může trápit a to je potřeba řešit. Myslím si, že je důležité omezit tlak na výkon v mladém věku a směřovat hlavně k tomu, aby to brankáře bavilo a naplňovalo. 

Na kempech v USA dokonce byly přímo přednášky na téma mentální zdraví. Na konci přednášky byl odkaz na stránku a telefonní číslo linky,  kde brankářům a všem sportovcům pomáhají problémy spojené s mentální a celkově psychickou stránkou řešit. Nemusí se to zdát, ale sportovat a neustále podávat výkony svého maxima není vždy procházka růžovou zahradou. Obzvlášť když nastane období, kdy se zrovna nedaří. 

Hned po příjezdu z USA jsi uspořádal brankářský kemp. Převedl si hned své nové vědomosti do tréninku? Jak jsi si kemp užil? 

Ano, snažil jsem se ihned implementovat nové zkušenosti jak z USA, tak z mé květnové stáže ve Finsku a myslím, že to posunulo kvalitu tréninků a celého kempu zase o level výše. Spolu s ostatními trenéry jsme se snažili udělat kemp pro brankáře tak, aby je to bavilo a přitom zlepšovali svou hru. 

Kemp jsem si spolu s ostatními trenéry, kteří odvedli skvělou práci, opravdu moc užil. Doufám a věřím, že stejně tak si kemp užili i všichni brankáři, protože to je to nejdůležitější. To je to, proč to děláme:). 

Na kemp dorazili i dva výjimeční hosté. Jedním z nich byl Radek Jirátko - hlavní trenér brankářů Rytířů Kladno, účastnil se také jako trenér brankářů a videokouč národního týmu U16, U17, U18 a U20. Radek trénoval mě a všechny ostatní trenéry z našeho kempu, když jsme hráli za Kladno. Momentálně s Radkem spolupracuji, za což jsem opravdu vděčný. Jsem rád, že si našel čas a mohl nahlédnout do našeho tréninkového procesu a dát nám, trenérům, a našim brankářům cenné rady.

Druhým hostem byl pan Petr Bříza - místopředseda IIHF, čtyřnásobný mistr extraligy a bývalý reprezentant. Pan Bříza vedl přednášku pro naše brankáře právě s tématem mentálního zdraví, přístupu k tréninku a budování vztahu k chytání. Pro všechny z nás to byl skvělý zážitek!

Vraťme se zpět do Slaného. Letos začneš třetí sezónu jako hlavní trenér brankářů. Jaké jsou tvé dosavadní pocity z práce v klubu a jak se práce s brankáři od tvého příchodu vyvinula? 

Jsem opravdu vděčný za příležitost být hlavním trenérem brankářů ve Slaném. Jsou to pro mě obrovské zkušenosti a hrozně si to užívám. Ve Slaném máme skvělý rodinný kolektiv, což si myslím, že je na našem klubu unikátní. Všichni si vyjdeme vstříc a pomáháme si navzájem.

Předtím, než jsem přišel, tak se pořádně nikdo brankářům ve Slaném pravidelně nevěnoval. Takže si myslím, že jsem spolu s ostatními trenéry brankářů udělal velký krok vpřed. Každý týden máme pravidelně dva brankářské tréninky + se účastním u každé kategorie alespoň jednou týdně týmového tréninku, kde díky skvělé domluvě s hlavními trenéry týmů máme vždy 15-20 minut s brankáři jen pro sebe a poté je opravuji u týmových cvičení. Každých 14 dní dělám pro brankáře i specifický trénink na suchu, kde se věnujeme především reakční rychlosti, koordinaci těla, síle a pohyblivosti kloubů. Součást tréninků na ledě je i videorozbor, kdy brankáře natáčím na iPad a následně si ukazujeme chyby a vysvětlujeme jejich nápravu. Zároveň se snažím využívat s brankáři i specifické pomůcky jako jsou reakční brýle a míčky, švédská lana apod.

Brankáře jsem také testoval testovou baterií na rychlost přesunů T-push, shuffle a slide. Provedli jsme úvodní testování, následoval dvouměsíční tréninkový program a poté závěrečné testování. Výsledky jsem využil pro mou bakalářskou práci, kde jsem porovnával výsledky úvodního a závěrečného testování a vliv věku na změnu času v testu. U všech brankářů se projevilo zlepšení v rychlosti a u některých dokonce bylo zlepšení veliké, což vnímám velmi pozitivně. 

S brankáři pracujeme neustále na pilování základů a s některými se již pouštíme do složitějších dovedností. Hlavním cílem je pro nás radost z chytání, zvládnutí základních pohybových dovedností, umět řešit herní situace a edukace - brankář by po chybě měl být schopný říct, co udělal špatně. Ke každému brankáři se snažím přistupovat individuálně a práce s nimi mě neuvěřitelně baví a naplňuje!

Zajisté je stále na čem pracovat a rezervy v práci jsou, v čem vidíš největší potřebu zabrat?  

Určitě neustále v základech. Základní bruslení a stopování kotouče. Chci aby naši brankáři tyto základy skvěle ovládali a cítili se na bruslích sebevědomě. Jedině tak docílíme dalších pokroků a budeme se moct poté zaměřovat na složitější dovednosti. Jako trenér se budu snažit být stále více trpělivější a prosazovat kvalitu nad kvantitou. Chci, aby to brankáře neustále bavilo a zároveň do toho pilovat neustále ty samé dovednosti, což není jednoduché. Brankařina je totiž hodně o opakování těch samých věcí dokola se stále větším důrazem na detail. 

Jaké jsou tvé plány na následující sezónu?

Hlavním cílem je, aby to brankáře neustále bavilo a chytání si užívali. Dále chci neustále pracovat na základech, jak jsem již zmiňoval. Poté zapojit do tréninkového procesu více edukace a mentálního koučinku. Chci naše brankáře rozvíjet jak jako sportovce, tak jako osobnosti:) A také bych chtěl, aby brankáři do cca 12 let jednou za týden nebo 14 dní trénovali na postu hráče. Jednak kvůli všestrannému pohybovému rozvoji a také aby poznali, jak hráč brankáře při hře vnímá. Uvidím, jak mi to vyjde u trenérů jednotlivých kategorií (smích). 

Na příští sezónu mi budou na trvalo pomáhat dva začínající trenéři brankářů - Vojta Jaňour a Kuba Leder. Oba dva jsou skvělí brankáři, pracovití a chytří kluci. Vytvořil jsem tréninkový koncept pro jednotlivé věkové kategorie podle kterého se budeme řídit. S klukama se těším na spolupráci a věřím, že během příští sezóny opět posuneme naše brankáře o stupeň výše!

Není tajemství, že se nebojíš cestovat za novými vědomostmi. Byl jsi už dvakrát v USA, Finsku, Německu a dalších státech, kam plánuješ další hokejovou cestu?:) 

Rozhodně dalšími státy, které chci navštívit je Švédsko a Kanada. Zajímá mě jejich tréninkový systém a celkový přístup. + plánuji opět vyrazit do Finska a USA, abych posbíral zkušenosti od co nejvíce kvalitních trenérů. Důležité pro mě je se neustále vzdělávat a posouvat. Vždy je prostor pro zlepšení a čím víc vím, tím víc si uvědomuji, kolik toho ještě nevím. (smích)